Tak nám zase na Velikonoce odjela půlka baráku a já si tu teď sedím v nejútulnějším pokoji našeho domu, který je naprostým opakem mého nového pokoje. Teplo, né moc prostorno, dole kobercově měkko:) a světlo. Navíc touhle dobou jediný počítač s internetem doma. Ach.

Nesnáším to svoje věčné pendlování mezi… skupinama lidí. Odjakživa. Cítit se málokde fakt dobře. Na druhou stranu beru, že mám nároky na “fakt dobře” asi trochu vyšší a jinější :)) A tak mě v následujícím měsíci čeká zlomová akce, které se bojím. Ale jaro 08 je zlomovým jarem v mojí kariéře :D Huš, stačí.

Chci maturovat. Za dva měsíce. Ne za rok a dva měsíce. Fakt si nemyslím, že by mi ten další rok studia na našem ústavu mohl ještě něco dát. Něco potřebného a pozitivního teda. Osm roků na jedné škole s těmi samými učiteli je moc, si myslim.