January 2009
1 post
2008
Docela blbě se tady navazuje, vzhledem k četnosti mého psaní. A tak co, tak stejně jde jenom o to, zavzpomínat si na minulý rok. Kdysi tradice, pak jsem dva tři roky vynechala a teď se mi moc nechce, ale vím, že budu ráda.
Ať už bych mluvila o čemkoli, vždycky by se to asi aspoň trochu nějak dotýkalo mojeho vztahu s Milým. A ten si toho teda za ten rok prožil hodně. Nejdřív v lednu, kdy jsem se...
October 2008
1 post
Nemám ráda, když se někdo povyšuje nad ostatní. Nevadí mi, když to dělá okatě, protože to znamená, že je to debil. Ale když to dělá jenom tak nějak lehce a možná to ani nemyslí blbě, jenom má o sobě prostě vyšší mínění, tak mě to dokáže strašně naštvat. A vždycky bych nejradši řekla padesát tisíc věcí proti tomu člověku, i když ho mám jinak třeba ráda. Tak si říkám, jestli to není spíš nějaká moje...
September 2008
1 post
July 2008
2 posts
Koupila jsem si barvu na vlasy. Já, která jsem na hlavě nikdy neměla ani žádný melír, nic, a teď mám doma fiery red. Ale furt ještě nejsem rozhodnutá, paní kadeřnice mi to rozmlouvala, že to nejde ničím překrýt a že ať si to ještě do zítřka rozmyslím a kdyžtak mě jenom ostříhá. Jsou to trapné problémy, to jako ne že ne, ale nad nějakou barvou si takhle fárám už víc jak půlrok a říkám si jako co....
Tak jsem se vrátila. A teď mě zase, jako každý rok po táboře, čeká pár divných dnů, během kterých se musím naladit na svůj prázdninový život. :) 14 dní na místě, kde se signál hledá se zvednutou rukou s mobilem (protože stejně stačí přijmout a odeslat sms, na hovory není baterka, v táboře nula elektřiny), nejbližší vesnice je vzdálená patnáct minut jízdy v podstatě po louce (vesnice, ve které není...
June 2008
3 posts
Za půl hoďky odjíždím na tábor. Dva týdny. Boží. Až na ten program, který ještě nemáme úplně vymyšlený a který snad stihnem dodělat nějak za chodu :)
Mám možná trochu jiné potřeby a priority než vrstevnická většina. Což ze mě bohužel vůbec nedělá božího a zajímavého člověka, který nejde s davem, ale naprostého loosera, který řeší problémy tam, kde si ostatní užívají. Fuck it.
Prázdniny :)
Chcu někoho sbalit. Takhle natvrdo si to tu napíšu a až mi to zítra dojde, tak to zas smažu. Chcu mít “známost na jednu noc”, co bude trvat tak týden třeba:) Nicméně mám jedenapůlletý vztah, tudíž jsem v bezvýchodné situaci, ze které mi pomůže jenom čas a nakonec stejně všechno bude tak jako dřív. Ale teď to prostě chci. Až mi hrábne, tak začnu používat pánské vůně. (Ne že bych si teď...
May 2008
2 posts
Ani jsem se nenadála a najednou mám práci. Takovou, jakou chci dělat až budu velká holka a budeme s Milým bydlet v jednom bytě s vysokým stropem a malou koupelnou. A i když je to asi jedna z těch nejméně zábavných forem, jak ona práce může vypadat, baví mě to :) Tak jsem ráda. Taky jsem zjistila, že ve svém životě potřebuju mít nějaký řád, že ich bin kein Anarchist. Že jsem jinak nervózní nebo...
Nesnáším autobusáky, co jezdí brzo!!!
Jak si to doprdele vůbec můžou dovolit, odjet ze zastávky třeba o tři minuty dřív, než mají! Dyť to je přesně ten čas, kdy tam přijde normální člověk, který nestíhá a nemá čas tam čekat deset minut předem, jestli se náhodou pan řidič neuráčí přijet dřív. Doprdele! No. A teď jedu po dlouhé době někam pít. A zítra ein Ausflug nach Prag, aspoň že tak :)
April 2008
1 post
Jsem poslední dobou furt nějaká vzteklá. Všichni mě štvou, všechno mě rozčiluje. Nejvíc fakt, že to tak vůbec je. Mám asi nějaký problém:) Nějakou existenční krizi nebo tak něco, taková akorát věc pro psaní na net, zajímavé a tak. Potřebuju nějakou změnu. A pořád jenom čekám na to, až přijde a strašně mě to čekání rozčiluje… Přes týden se těším na víkend, že si konečně odpočinu (čtvrtek:...
March 2008
2 posts
Pořídila jsem si tekuté oční linky. Podle mě, když to člověk chce používat, tak na to musí mít nějaký speciální výcvikový kosmetický kurz. Tolik barvy v očích…:) Naskytla se mi dnes možnost jet zítra do Drážďan. Zadarmo. A pak v noci zpátky busem. Odmítla jsem a teď to tu píšu, abych si to mohla vyčítat, až na to zapomenu.
Tak nám zase na Velikonoce odjela půlka baráku a já si tu teď sedím v nejútulnějším pokoji našeho domu, který je naprostým opakem mého nového pokoje. Teplo, né moc prostorno, dole kobercově měkko:) a světlo. Navíc touhle dobou jediný počítač s internetem doma. Ach. Nesnáším to svoje věčné pendlování mezi… skupinama lidí. Odjakživa. Cítit se málokde fakt dobře. Na druhou stranu beru, že mám...
February 2008
2 posts
Dospělácká
Zbytek rodiny odjel na týden pryč. Jak jsem se na to těšila, tak teď nechávám všude rozsvíceno a otevřené dveře, v kuchyni hraje rádio i když tam nejsem a vůbec se všelijak snažím, aby to vypadalo, že je všechno normálně a všude plno. Není. A tak jsem vděčná, že mám dole prarodiče:) Všichni říkají, že to není žádná změna a že to nepřijde ze dne na den. Ale já si stejně just připadám jinak:) S...
Po včerejším superdnu na horách jsem to nějak nezvládla a místo školy se zůstala léčit doma. A tak nějak se to stalo, že jsem sedla k počítači a dostala jsem se až ke svým starým zápiskům ještě ze starého blogu někdy z roku 2004. 11. června toho roku mi někdo ve škole řekl “díky, jsi zlato”, pravděpodobně nějaký kluk, když jsem si to tak pečlivě zapsala, a mě by fakt zajímalo, kdo to...
January 2008
1 post
Jak to vypadá, když má někdo nějaký vztah a buduje si do toho další?:) Ví o tom už od začátku? Anebo je to prostě najednou nějak před ním celé hotové? Poslední dobou každý den myslím na Izorčinu větu o zamilování. A přemýšlím nad tím, jak dalece si člověk může něco vsugerovat, aniž by o tom vůbec nevěděl. Ale ne, takové jsou jenom ty večery, kdy si sedám k počítači a zapínám ICQ jenom proto, aby...
December 2007
4 posts
Vlastně mi trochu vadí, když lidi vykřikujou do světa, jak jsou Vánoce komerční a falešný svátek. Ok, neříkám, že se mi líbí svítivě modré vánoční stromky a další podobné sračky všude kolem, stejně tak jako nemám ráda Santu Clause u nás, tohle ale nejsou Vánoce. A že je někdo jinak slavit neumí, to už je jeho problém. Jo, je to strašná přetvářka sejít se s celou rodinou na Štědrý večer u stolu a...
Unešená
A to jí prosím bylo patnáct. Chci si pořídit sluchátka. Ne ty moje malé do uší, ale normální. A přes hlavu. Ale zas ne ty velikánské. Nějaké futuristické bych chtěla. Nojo :)
Nemáte někdo z těch asi dvou lidí, co tady denně přijdou, nějakou zkušenost s nakupováním na deviantart.com?
Aspoň teď, můžu tě obejmout? Je toho moc, chtěla bych vidět věci s odstupem času. A beru to asi jako další zkoušku, tak ať to stojí za to. Chtěla bych mít tu jistotu. Když tě má někdo rád. Hodně rád. Tak to prostě nestačí. Chtěla bych zažít něco, co by mě nějak upevnilo, ujistilo. Uvidím, většinou, když mám takovou krizi a nakonec to napíšu, jako by se stalo. Chm. Taková není. Ale dyť to vlastně...
November 2007
3 posts
Poslední dobou kolem mně pořád někdo řeší, co bude dál. Co bude dělat po gymplu. Kromě početné skupiny budoucích mediků a psycholožek a jedinců, kteří svou budoucnost vidí v létání, vykopávání dinosaurů anebo armádní činnosti, máme takovou různorodou třídu, jen co je pravda:) A já jsem ráda, že nemusím jezdit na Gaudeamus a zmateně pročítat letáky škol. Že o tom mám jakž takž jasno. A zvlášť po...
Někdy bych taky chtěla mít píšťalu. Anebo radši ne. A hlavně bych někdy chtěla mít o pár let víc. Hloupé, ale co už. Šest hodin se ve škole rozčiluju, trávíc víc jak padesát procent času posloucháním keců a učením se věcí, které prostě vědět nechci. Cena informuje kupující, co si mají koupit. Ach jo. Na příští rok si máme vybrat další dva semináře. Monžosti jsou takové: ČJ, fyzika, chemie, možná...
I'd rather be lonely than happy with somebody else
Stává se mi často, že rozečtu knížku, která mě baví, a právě proto, že mě tak baví, ji záměrně přestanu číst a utíkám před ní. Unter den Linden Bei der Heide Wo unser beider Bette gemacht Nemám ráda, když hodinu a půl sedím na krajíčku židle s roztaženýma nohama a poslouchám, že jsme všichni hudební ignoranti. Kecy prdy, pojďme hrát. Tandaradei!
October 2007
1 post
No tak, děti, má to takhle cenu? Asi toho nejsem schopna:)
September 2007
2 posts
Eh?
Ha, mám zážitek :) V úterý jsem seděla za bicíma. Za těma veelkýma pravýma bubnama :) (Ano, některým stačí k radost málo :)) V naší (mé, milého a Tanečníka) rytmické průpravě, kde se s bájo panemučitelempeťou snažíme vydávat na všelijaké džemba a bonga a triangly afrokubánské rytmy:) Odteďka mám ráda úterky, i když jsou na začátku týdne. Btw, znáte -123 minut? Od jejich letního koncertu na...
Hmm...
Víc jak půl roku zpátky od mé poslední blogovací snahy u Deviantky. Ale tak snad.. tady to mám všechno tak pěkně pod nosem :) Nebudu se k tomu už vracet :)